Aktualności - Kompleks Turów strategiczny dla zapewnienia bezpieczeństwa energetycznego Polski (translation: CZ, DE)

Turoszowski kompleks energetyczny odpowiada za 5 proc. krajowej produkcji energii elektrycznej i jest istotnym elementem krajowego systemu elektroenergetycznego, który ma wpływ na zapewnienie bezpieczeństwa energetycznego Polski oraz stabilne dostawy prądu do milionów gospodarstw domowych.
Natychmiastowe zamknięcie Kompleksu Turów wygenerowałoby straty w wysokości 13,5 mld zł. Na wysokość tych strat może mieć wpływ m.in. konieczność zwolnienia kilku tysięcy pracowników i obowiązek wypłaty odpraw oraz innych świadczeń z tego tytułu, trwała nieopłacalność zarówno budowy nowego bloku energetycznego w Elektrowni Turów jak i dotychczas przeprowadzonych modernizacji proekologicznych na istniejących blokach, a także konieczność rozwiązania umów mocowych wraz ze związanymi z tym skutkami finansowymi.
Kopalnia w Turowie funkcjonuje w oparciu o legalnie przyznaną koncesję wydaną na 6 lat przez Ministra Klimatu w dniu 20 marca 2020 r. zgodnie z polskim porządkiem prawnym.
Wydobycie węgla w Kopalni Turów realizowane jest wyłącznie w obszarze górniczym „Turoszów-Bogatynia”, który wyznaczony został w koncesji z 1994 r. W praktyce oznacza to, że Kopalnia Turów nie powiększy swojego obszaru górniczego poza granice wyznaczone 27 lat temu. Obszar faktycznie prowadzonej działalności wydobywczej jest o ponad połowę mniejszy w stosunku do obszaru górniczego określonego w koncesji z 1994 r.
Kopalnia Turów posiada ważną, wydaną w styczniu 2020 r. przez Regionalną Dyrekcję Ochrony Środowiska decyzję środowiskową, która obliguje Kopalnię Turów do zastosowania środków minimalizujących swoje oddziaływanie na środowisko. Środki te zostały zaakceptowane przez Czechy i Niemcy podczas szerokich konsultacji transgranicznych, które zakończyły się podpisaniem przez wszystkie strony protokołów z uzgodnień.
Likwidacja działalności kompleksu Turów bez zapewnienia rozłożonego na lata programu transformacji oznaczałaby załamanie lokalnego rynku pracy oraz dramatyczny wzrost bezrobocia i upadłość setek firm, będących podwykonawcami kompleksu.
Natychmiastowe wstrzymanie wydobycia skutkowałoby także poważnymi zagrożeniami geotechnicznymi i środowiskowymi, które mogłyby doprowadzić do katastrofy ekologicznej.

Procedowanie koncesji zgodnie z prawem

Decyzja o przedłużeniu koncesji dla Kopalni Turów na 6 lat została wydana przez Ministra Klimatu w dniu 20 marca 2020 r. zgodnie z polskim porządkiem prawnym, i dlatego też nie ma podstaw do podważania jej ważności i trwałości. Kopalnia Turów rozpoczęła starania o przedłużenie koncesji ponad 6 lat temu, występując z wnioskiem o wydanie decyzji środowiskowej. W toku tych starań na bardzo szeroka skalę zostały przeprowadzone konsultacje transgraniczne z Czechami i Niemcami w ramach oceny oddziaływania na środowisko.

Udzielono kilka tysięcy szczegółowych odpowiedzi na pytania kierowane zarówno przez organy władz Czech i Niemiec, jak i ze strony mieszkańców terenów przygranicznych, rozwiewając kwestie budzące ich wątpliwości.

Warto podkreślić, że transgraniczna ocena odziaływania na środowisko dla przedmiotowego przedsięwzięcia na taką skalę i z takim poziomem transparentności nie była dotychczas przeprowadzona w żadnym postępowaniu. W procedurze tej, ze strony czeskiej, udział wzięli między innymi:

Ministerstwo Środowiska Republiki Czeskiej,
Wydział Geologów Rejonowych Czeskiej Służby Geologicznej,
Departament Ochrony Wód Ministerstwa Środowiska Republiki Czeskiej,
Departament Ogólnej Ochrony Przyrody i Krajobrazu Ministerstwa Środowiska Republiki Czeskiej,
Kraj Liberecki,
Krajska Stacja Sanitarna Kraju Libereckiego,
Czeski Inspektorat Ochrony Środowiska, Inspektoratu Regionalnego Liberec,
Gmina Mnišek,
Miasto Nové Mesto pod Smrkem,
Miasto Hejnice,
Gmina Hermanice,
Gmina Kunratice,
Gmina Dolní Řasníce,
Miejscowość Uhelná,
wsie Vítkov i Horní Vítkov,
społeczeństwo regionu Frydlanckiego oraz Miasta Hrádek nad Nisou,
Miasto Jablonec nad Nisou,
Gmina Habartice,
Gmina Bulovka,
Gmina Višñová,
Gmina Ćernousy,
Greenpeace Ćeska Republika,
stowarzyszenie CHRÁNÍME VODU,
Frydlandzka spółka wodociągowa.

Czesi i Niemcy podpisali protokoły z uzgodnień transgranicznych

W trakcie starań o decyzję środowiskową Kopalnia Turów intensywnie współpracowała ze stroną czeską i niemiecką w zakresie raportu o oddziaływaniu na środowisko. W ramach uzgodnień treści raportu środowiskowego odbyły się dziesiątki spotkań ze stroną czeską i niemiecką, w tym z udziałem mieszkańców rejonów przygranicznych. Biorąc pod uwagę obowiązujące przepisy prawa, część tych spotkań nie była obligatoryjna i odbyła się wyłącznie z dobrej woli PGE GiEK, która w sposób transparentny uczestniczyła w tym postępowaniu.

Przedstawiciele PGE zorganizowali w Czechach dwa spotkania z mieszkańcami Uhelnej i Chotyne. Ponadto, w Bogatyni odbyła się otwarta dla społeczeństwa rozprawa administracyjna z udziałem ponad 400 osób z Czech, Niemiec i Polski celem wymiany poglądów na temat opracowanego raportu oddziaływania Kopalni Turów, a także dwudniowe spotkanie we Wrocławiu z udziałem 40 czeskich przedstawicieli w ramach konsultacji transgranicznych. Analogiczne spotkanie w gronie ekspertów odbyło się ze stroną niemiecką.

Uzgodnienia transgraniczne zakończyły się podpisaniem przez wszystkie strony, w tym czeską i niemiecką, protokołów z uzgodnień, w których Kopalnia Turów zobligowała się do podjęcia konkretnych działań minimalizujących swoje oddziaływanie na tereny przygraniczne. Na tej podstawie w styczniu 2020 roku Regionalny Dyrektor Ochrony Środowiska we Wrocławiu wydał Kopalni Turów decyzję środowiskową dla przedsięwzięcia polegającego na kontynuacji wydobycia do 2044 roku, której zadanie polega na takim ukształtowaniu planowanego przedsięwzięcia, aby w możliwie najmniejszym stopniu wpływało one na stan środowiska. Mając na względzie obawy strony czeskiej i niemieckiej dotyczące m.in. poziomu wód, Kopalnia Turów podjęła szereg działań minimalizujących wpływ odkrywki w tym zakresie. Po stronie polskiej, w pobliżu miejscowości Uhelna, kończy się obecnie budowa ekranu przeciwfiltracyjnego o długości ok. 1100 m i głębokości od 65 m do 117 m. Inwestycja za 17 mln zł jest działaniem profilaktycznym, do którego Kopalnia Turów zobowiązała się dobrowolnie.

Aby chronić zasoby wód po stronie niemieckiej, na Nysie Łużyckiej od strony Sieniawki od wielu lat funkcjonuje podobny ekran przeciwfiltracyjny. Budowa ekranu rozpoczęła się w latach 60–tych i zakończyła w 1987 roku. Wykonano wówczas ekran o długości niemal 4 kilometrów i głębokości do 40 metrów. Ekran spełnił swoje zadanie, pomiary jego szczelności prowadzone są w ramach wspólnej sieci monitoringu polsko-niemieckiego, a wyniki pomiarów piezometrycznych wskazują, że ekran jest szczelny i spełnia swoją rolę.

Uzyskana decyzja środowiskowa jest korzystna dla Polski, ponieważ kontynuacja wydobycia oznacza w praktyce zwiększenie bezpieczeństwa energetycznego, które w obecnej sytuacji związanej z pandemią koronawirusa nabiera dodatkowej wartości. Dzisiaj Polska potrzebuje stałych i niezakłóconych dostaw energii, a turoszowski kompleks energetyczny, jako stabilne źródło wytwórcze, takie dostawy zapewnia.

Opinia Komisji Europejskiej – zarzuty strony czeskiej są nieuzasadnione

Pod koniec 2020 roku Komisja Europejska rozpatrzyła skargę rządu Republiki Czeskiej, dotyczącą wydania przez Ministerstwo Klimatu Rzeczypospolitej Polskiej decyzji w sprawie przedłużenia koncesji dla wydobycia węgla brunatnego w odkrywce Turów do 2026 r.

W przedstawionej opinii Komisja Europejska nie odniosła się w ogóle do zgodności samej 6-letniej koncesji z prawem unijnym. Komisja Europejska, choć potwierdziła fakt funkcjonowania w prawie polskim przepisów wyłączających obowiązek przeprowadzenia oceny oddziaływania na środowisko, który jest niezgodny z prawem Unii Europejskiej, uznała jednak, że nie ma to wpływu na kwestię kontynuowania działalności wydobywczej w Kopalni Turów.

Zamknięcie kompleksu wygenerowałoby straty w wysokości 13,5 mld zł

Biorąc pod uwagę kwestie społeczne, gospodarcze, a także bezpieczeństwo energetyczne Polski, zamknięcie Kopalni Turów z dnia na dzień mogłoby wiązać się z katastrofalnymi skutkami. Straty z tym związane w obszarze technologicznym, biznesowym, społecznym i środowiskowym szacowane są na 13,5 mld zł i wynikają m.in. z braku produkcji energii elektrycznej, konieczności rozwiązania umów mocowych, kosztów zrealizowanych modernizacji dostosowujących instalacje energetyczne do konkluzji BAT, nieopłacalności inwestycji budowy nowoczesnego bloku energetycznego o mocy 496 MW w Elektrowni Turów i konieczności rozwiązania umów z pracownikami kompleksu. Dodatkowo zaprzestanie działalności kompleksu Turów w konsekwencji oznaczałoby konieczność natychmiastowego zabezpieczenia wyrobiska. Proces taki musi odbywać się z wieloletnim wyprzedzeniem, z uwagi na zagrożenia geotechniczne, środowiskowe (prowadzenie odwodnienia), które w innym przypadku mogą doprowadzić do katastrofy ekologicznej dużych rozmiarów – z uwagi na skalę przedsięwzięcia. Koszty samej rekultywacji szacowane są na 6 mld zł.

Kopalnia Turów jest jedynym dostawcą paliwa dla pobliskiej elektrowni. Nie ma możliwości zapewnienia paliwa z innego wyrobiska, ze względu na technologiczne uwarunkowania produkcji energii z węgla brunatnego związane m.in. z koniecznością utrzymania nieprzerwanych, ciągłych dostaw węgla do elektrowni. W praktyce wstrzymanie dostaw paliwa oznaczałoby natychmiastowe zamknięcie Elektrowni Turów, która jest istotnym elementem polskiego systemu elektroenergetycznego i ma kluczowy wpływ na zapewnienie bezpieczeństwa energetycznego Polski oraz stabilne dostawy energii elektrycznej do milionów polskich domów. Kopalnia i Elektrownia w Turowie odpowiadają za ok. 5% krajowej produkcji energii, dostarczając ją do około 2,3 mln gospodarstw domowych. Po zakończeniu budowy nowego bloku energetycznego w Elektrowni Turów, liczba obiorców energii zaopatrywanych przez tę jednostkę wytwórczą zwiększy się o dodatkowy 1 mln gospodarstw.

Strategiczne znaczenie kompleksu Turów

Turoszowski kompleks energetyczny odgrywa istotną rolę w rozwoju całego regionu, wpływając głównie na lokalny rynek pracy, zapewniając wpływy z tytułu podatków lokalnych (obok podatków płaconych do budżetu państwa), prowadząc szerokie działania mające na celu zmniejszenie skutków oddziaływania na środowisko oraz wspierając lokalne społeczności poprzez działania CSR. Kopalnia i Elektrownia w Turowie są największymi pracodawcami w regionie oraz jednymi z największych w całym województwie dolnośląskim. W obu zakładach i spółkach z Grupy PGE, które świadczą usługi na ich rzecz, zatrudnionych jest łącznie około 5300 osób. W latach 2018 -2020 Kopalnia Turów współpracowała z ok. 1450 dostawcami, a łączna wartość obrotów z tytułu dostaw w okresie 2018–III kwartał 2020 r. wynosiła ok. 1,2 mld zł brutto. Z kolei w tym samym okresie Elektrownia Turów współpracowała z ok. 1700 dostawcami, a łączna wartość obrotów z tytułu dostaw w tym okresie przekroczyła 5,57 mld zł brutto. Zatrudnienie bezpośrednio w Kopalni i Elektrowni, w spółkach zależnych oraz podmiotach współpracujących zapewnia stabilny byt około 60-80 tysiącom osób, wliczając w to rodziny osób współpracujących z Kopalnią i Elektrownią. Likwidacja działalności Kopalni i Elektrowni Turów bez zapewnienia rozłożonego na lata programu transformacji oznaczałaby załamanie lokalnego rynku pracy oraz dramatyczny wzrost bezrobocia i upadłość setek firm.

Niewątpliwym atutem Elektrowni Turów jest jej położenie na styku granic w bezpośrednim sąsiedztwie połączenia międzysystemowego polsko-niemieckiego Mikułowa-Hagenwerder pracującym na napięciu 400 kV. Elektrownia Turów jest najbliżej położonym dużym źródłem dla tego połączenia po stronie polskiej, co stwarza możliwość zasilania go w przypadku konieczności eksportu polskiej energii do Niemiec. Turoszowska elektrownia pełni więc ważną, stabilizującą rolę w pracy systemu elektroenergetycznego w miejscu połączenia transgranicznego.

Otwarta komunikacja

Aby przybliżyć opinii publicznej tematykę funkcjonowania kompleksu Turów, na stronach internetowych PGE GiEK, kopalni i elektrowni publikowane są systematycznie komunikaty prasowe, informujące o przebiegu prac związanych z uzyskaniem koncesji w Turowie.

Aby wzmocnić przekaz i ugruntować wiedzę, na początku grudnia 2020 roku PGE GiEK uruchomiła dedykowaną Kopalni i Elektrowni Turów stronę internetową www.turow2044.pl, która zawiera wyłącznie na temat działalności turoszowskiego kompleksu energetycznego w kontekście przedłużonej koncesji na wydobycie węgla. Uruchomienie strony to odpowiedź na pojawiające się wątpliwości przeciwników funkcjonowania kompleksu co do konieczności i legalności dalszego funkcjonowania Kompleksu Turów.

Dodatkowo na stronie internetowej Kopalni Węgla Brunatnego Turów zamieszczona została zakładka z pytaniami i odpowiedziami w temacie koncesji dla kopalni Turów, która również została przetłumaczona na język angielski.

Dem Energieerzeugungskomplex Turów kommt im Hinblick auf die Sicherstellung der Energiesicherheit Polens strategische Bedeutung zu

Auf den Energieerzeugungskomplex bei Turoszów entfallen 5 Prozent der gesamten polnischen Stromerzeugung und der Braunkohletagebau-Kraftwerk-Verbund ist ein wichtiger Teil des nationalen Stromversorgungssystems, der außerordentlich große Bedeutung für die Gewährleistung der Energiesicherheit Polens und eine stabile Stromversorgung von Millionen von Haushalten hat.
Ein sofortiges Aus für den Komplex aus Braunkohletagebau und Kraftwerks bei Turów würde Verluste in Höhe von 13,5 Mrd. PLN verursachen. Verluste in dieser Höhe wären unter anderem die Folge der unausweichlichen Entlassung mehrerer tausend Arbeitnehmer, der Verpflichtung zur Zahlung von Abfindungen und anderen Leistungen, der dauerhaften Unrentabilität der Errichtung des neuen Stromerzeugungsblocks des Kraftwerks als auch der bereits erfolgten Modernisierungen aus Umweltaspekten an den existierenden Blöcken sowie der Notwendigkeit einer Kündigung der Kapazitätsverträge mit den entsprechenden finanziellen Konsequenzen.
Der Großtagebau Turów wird auf der Grundlage einer rechtmäßigen Bergbauberechtigung betrieben, die im Einklang mit den polnischen Rechtsvorschriften vom polnischen Klimaminister am 20. März 2020 um weitere 6 Jahre verlängert wurde.
Die Braunkohleförderung im Tagebau Turów erfolgt ausschließlich in dem in der Konzession von 1994 ausgewiesenen Fördergebiet „Turoszów-Bogatynia”. In der Praxis bedeutet das, dass der Tagebau Turów seine Abbaufläche nicht über die vor 27 Jahren festgelegten Grenzen hinaus ausweiten wird. Das Gebiet, auf dem die Bergbauaktivität stattfindet, ist um mehr als die Hälfte kleiner als die in der Bergbauberechtigung von 1994 ausgewiesene Fläche.
Für den Tagebau Turów wurde im Januar 2020 von der Regionaldirektion für Umweltschutz Wrocław ein Umweltbescheid erteilt, in dem das Unternehmen verpflichtet wird, geeignete Maßnahmen zur Minimierung der Auswirkungen der Bergbautätigkeit auf die Umwelt zu ergreifen. Diese Maßnahmen wurden von der Tschechischen Republik und Deutschland nach breit angelegten grenzüberschreitenden Konsultationen, an deren Ende die Unterzeichnung entsprechender Absichtserklärungen durch alle beteiligten Parteien stand, angenommen.
Eine Stilllegung des Tagebau- und Kraftwerkskomplexes Turów ohne einen langfristig angelegten Übergangsplan würde den örtlichen Arbeitsmarkt zusammenbrechen lassen und einen enormen Anstieg der Arbeitslosigkeit und die Insolvenz von Hunderten von Unternehmen zur Folge haben.
Eine sofortige Einstellung des Förderbetriebs würde auch ernsthaften geotechnische Risiken und Umweltgefahren mit sich bringen, die in eine ökologische Katastrophe münden könnten.

Erlaubnisverfahren zur Erteilung der Bergbauberechtigung gemäß geltendem Recht

Am 20 März 2020 erging in Übereinstimmung mit der polnischen Rechtsordnung durch den polnischen Klimaminister die Entscheidung über die Verlängerung der Bergbauberechtigung für den Großtagebau Turów. Daher gibt es keinen Grund, deren Gültigkeit und Dauer in Frage zu stellen. Der Tagebau Turów begann bereits vor über 6 Jahren, sich um eine Verlängerung der Bergbauberechtigung zu bemühen und beantragte dazu den notwendigen Umweltbescheid. Im Rahmen dieser Bemühungen wurden im Rahmen der Umweltverträglichkeitsprüfung breit angelegte grenzüberschreitende Konsultationen mit der Tschechischen Republik und Deutschland durchgeführt.

Es wurden mehrere tausend ausführliche Antworten auf Anfragen seitens tschechischer und deutscher Behörden sowie der Öffentlichkeit der grenznahen Gebiete erteilt und so bestehende Zweifel ausgeräumt.

Es muss betont werden, dass die grenzüberschreitende Umweltverträglichkeitsprüfung für das gegenständliche Vorhaben in einer Größenordnung und mit einem solchen Maß an Transparenz wie bisher bei keinem Verfahren durchgeführt wurde. Auf tschechischer Seite waren u.a. an dem Verfahren beteiligt:

Ministerium für Umwelt der Tschechischen Republik,
Abteilung Regionalgeologie des Tschechischen Geologischen Dienstes ČGS,
Abteilung für Wasserschutz des Ministeriums für Umwelt der Tschechischen Republik,
Abteilung Allgemeiner Natur- und Landschaftsschutz des Ministeriums für Umwelt der Tschechischen Republik,
Liberecký kraj,
Regionales Gesundheitsamt der Verwaltungsregion Liberecký kraj,
Tschechische Umweltschutzinspektion, Regionale Umweltkontrollbehörde Liberec,
Gemeinde Mnišek,
Stadt Nové Mesto pod Smrkem,
Stadt Hejnice,
Gemeinde Hermanice,
Gemeinde Kunratice,
Gemeinde Dolní Řasníce,
Uhelná (Ortsteil der Stadt Hrádek nad Nisou),
Vítkov und Horní Vítkov (Dörfer und Ortsteile der Stadt Chrastava),
Öffentlichkeit der Region Frýdlant v Čechách und der Stadt Hrádek nad Nisou,
Stadt Jablonec nad Nisou,
Gemeinde Habartice,
Gemeinde Bulovka,
Gemeinde Višñová,
Gemeinde Ćernousy,
Greenpeace Ćeska Republika,
Verein CHRÁNÍME VODU,
Wasserversorgungsunternehmen Frýdlant.

Tschechien und Deutschland haben Protokolle über die grenzüberschreitenden Vereinbarungen unterzeichnet

Im Rahmen der Bemühungen um einen positiven Umweltbescheid hat der Tagebau Turów bei der Erstellung des Umweltverträglichkeitsberichts intensiv mit den tschechischen und deutschen Partnern zusammengearbeitet. So wurden bei der Arbeit am Text des Umweltberichts Dutzende Treffen mit der tschechischen und deutschen Seite abgehalten, auf denen auch die Bewohner der Grenzregionen vertreten waren. Im Hinblick auf das anwendbare Recht waren einige dieser Begegnungen nicht obligatorisch und fanden aus freien Stücken und als Zeichen guten Willens seitens des Unternehmen PGE GiEK statt, das möglichst transparent in dem Verfahren auftreten wollte.

Vertreter von PGE organisierten zwei Treffen in der Tschechischen Republik mit den Bewohnern der Orte Uhelná und Chotyně. Darüber hinaus fand im polnischen Bogatynia eine öffentliche Verwaltungsanhörung statt, an der über 400 Personen aus der Tschechischen Republik, Deutschland und Polen teilnahmen, um sich zu dem erstellten Bericht über die Auswirkungen des Tagebaus Turów auf die Umwelt auszutauschen. In Breslau wurde ein zweitägiges Treffen abgehalten, an der im Rahmen der grenzüberschreitenden Konsultation 40 Vertreter aus Tschechien teilnahmen. Eine ähnliche Zusammenkunft im Kreise von Fachleuten fand auch mit der deutschen Seite statt.

Am Ende der grenzüberschreitenden Vereinbarungen stand die Unterzeichnung eines Memorandum of Understanding durch alle beteiligten Parteien, einschließlich der tschechischen und der deutschen Seite, in dem sich der Tagebau Turów verpflichtete, spezifische Maßnahmen zur Minimierung der negativen Auswirkungen auf die grenznahen Gebiete zu ergreifen. Auf dieser Grundlage erteilte der Leiter der Regionaldirektion für Umweltschutz Wrocław im Januar 2020 dem Tagebau Turów einen positiven Umweltbescheid für das Vorhaben, d.h. die Fortsetzung der bergbaulichen Tätigkeit bis 2044, bei der das geplante Vorhaben so zu gestalten war, dass in möglichst geringem Maße Einfluss auf die Umwelt genommen wird. Unter Berücksichtigung der Bedenken der tschechischen und deutschen Seite, unter anderem im Hinblick auf den Grundwasserspiegel, hat der Tagebau Turów eine Reihe von Maßnahmen ergriffen, um diesbezügliche Auswirkungen des Großtagebaus zu minimieren. Auf polnischer Seite wird, in der Nähe des Ortes Uhelná, derzeit der Bau einer ca. 1100 m langen und 65 m bis 117 m tiefen Dichtwand abgeschlossen. Die Investition in Höhe von 17 Mio. PLN ist eine vorbeugende Maßnahme, zu der sich der Tagebau Turów aus freien Stücken verpflichtet hat.

Um die Grundwasserressourcen im Trinkwassereinzugsgebiet auf deutscher Seite zu schützen, wurde vor etlichen Jahren entlang der Lausitzer Neiße zum Ort Sieniawka hin eine ähnliche Dichtwand errichtet. Der Bau dieser Dichtwand begann in den 1960er Jahren und wurde im Jahr 1987 abgeschlossen. Es wurden zu jener Zeit fast 4 Kilometer Dichtwand 40 Meter tief im Untergrund errichtet. Die Dichtwand hat ihre Aufgabe erfüllt. Im Rahmen des gemeinsamen deutsch-polnischen Überwachungsnetzes wird regelmäßig ihre Dichtheit geprüft und die Ergebnisse der piezometrischen Messungen zeigen, dass die Bildschirm dicht ist und ihre Rolle erfüllt.

Der erteilte Umweltbescheid ist für Polen von Vorteil, da die Fortführung der bergbaulichen Förderung in der Praxis zu einer Erhöhung der Energiesicherheit beiträgt, die in der gegenwärtigen Situation im Zusammenhang mit der Coronavirus-Pandemie einen Mehrwert darstellt. Polen braucht heute eine dauerhafte, stabile und unterbrechungsfreie Energieversorgung und der Energiekomplex bei Turoszów als stabile Stromerzeugungsquelle trägt Gewähr für eine sichere Energieversorgung .

Stellungnahme der Europäischen Union - Die Einwände der tschechischen Seite sind unbegründet

Ende 2020 prüfte die Europäische Kommission die Beschwerde der tschechischen Regierung über die Entscheidung des polnischen Klimaministeriums über die Verlängerung der Bergbauberechtigung zur Förderung von Braunkohle im Tagebau Turów bis 2026.

In der vorgelegten Stellungnahme nahm die Europäische Kommission nicht zur Vereinbarkeit der für 6 Jahre erteilten Bergbauberechtigung mit dem europäischen Recht Stellung. Die Europäische Kommission bestätigte zwar das Funktionieren von Vorschriften im polnischen Recht, mit denen die Durchführung einer Umweltverträglichkeitsprüfung freigestellt wird, was nicht mit dem Recht der Europäischen Union vereinbar ist, kam jedoch zu dem Schluss, dass die Frage der Fortführung der Bergbautätigkeit im Tagebau Turów dadurch nicht berührt wird.

Eine Stilllegung des Energieerzeugungskomplexes würde Verluste in Höhe von 13,5 Mrd. PLN verursachen

Zieht man soziale und wirtschaftliche Fragen in Betracht und vor de Hintergrund der Energiesicherheit Polens könnte eine Schließung des Tagebaus Turów von einem Tag auf den anderen katastrophale Folgen haben. Die damit verbundenen Verluste in technologischer, wirtschaftlicher und sozialer Hinsicht und die Kosten der Umweltauswirkung werden auf 13,5 Mrd. PLN geschätzt und ergeben sich unter anderem aus der ausgefallenen Stromerzeugung, der Notwendigkeit, geschlossene Kapazitätsverträge zu kündigen, aus den Kosten für die Modernisierung zur Anpassung der Energieanlagen an die Schlussfolgerungen zu den besten verfügbaren Techniken (BVT), der Unrentabilität des Baus eines modernen 496-MW-Stromerzeugungsblocks im Kraftwerk Turów und der Notwendigkeit, die Verträge mit den Mitarbeitern des Energiekomplexes zu kündigen. Darüber hinaus würde sich bei einer Einstellung des Betriebs des Komplexes Turów die Notwendigkeit ergeben, dass Sofortmaßnahmen zur Sicherung des Abbauraumes ergriffen werden. Dieser Prozess muss aufgrund von geotechnischen Gefahren und Umweltrisiken (Entwässerung), die mit Rücksicht auf die Größenordnung des Vorhabens ansonsten zu einer Umweltkatastrophe von größerem Ausmaß führen könnten, mit einem Vorlauf von mehreren Jahren geplant und durchgeführt werden viele Jahre im Voraus stattfinden. Allein die Kosten für die Tagebaurekultivierung werden auf 6 Mrd. PLN geschätzt.

Der Tagebau Turów ist der einzige Brennstofflieferant für das benachbarte Kraftwerk. Aufgrund der technischen Bedingungen für die Energieerzeugung aus Braunkohle, u.a. im Zusammenhang mit der Notwendigkeit, dass das Kraftwerk ununterbrochen und kontinuierlich mit Kohle versorgt werden muss, besteht keine Möglichkeit, Brennstoff zur Stromerzeugung aus anderen Bergbaubetrieben zu beziehen. In der Praxis würde ein Stopp der Brennstofflieferung die sofortige Schließung des Kraftwerks Turów nach sich ziehen, das ein wichtiger Teil des nationalen Stromversorgungssystems ist, der außerordentlich große Bedeutung für die Gewährleistung der Energiesicherheit Polens und eine stabile Stromversorgung von Millionen polnischer Haushalte hat. Der Tagebau und das Kraftwerk Turów sind für ca. 5% der Energieerzeugung des Landes verantwortlich und versorgen etwa 2,3 Millionen Haushalte mit Strom. Nach Abschluss des Baus eines neuen Blocks im Kraftwerk Turów wird sich die Zahl der von diesem Kraftwerk versorgten Energieverbraucher um eine weitere Million Haushalte erhöhen.

Die strategische Bedeutung des Energieerzeugungskomplexes Turów

Dem Energiekomplex bei Turoszów kommt eine wichtige Rolle bei der Entwicklung der gesamten Region zu. Er wirkt sich hauptsächlich auf den lokalen Arbeitsmarkt aus, sichert die Einnahmen aus lokalen Abgaben (neben den Steuern, die an den Staat abgeführt werden), ergreift umfangreiche Maßnahmen zur Verringerung der Umweltbelastung und unterstützt die lokale Gemeinschaften durch zahlreiche Aktivitäten im Bereich der sozialen Verantwortung. Der Tagebau und das Kraftwerk Turów sind die größten Arbeitgeber in der Region und gehören auch zu den größten Arbeitgebern der Woiwodschaft Dolnośląskie/Niederschlesien insgesamt. An beiden Standorten und in den Unternehmen der PGE-Gruppe, die Leistungen für diese erbringen, sind im Ganzen etwa 5.300 Arbeitnehmer beschäftigt. In den Jahren 2018-2020 arbeitete der Tagebau Turów mit ca. 1.450 Lieferanten zusammen und das Gesamtvolumen der Lieferungen betrug im Zeitraum 2018 - 3. Quartal 2020 ca. 1,2 Mrd. PLN brutto. Für das Kraftwerk Turów lag der Gesamtwert des Umsatzes aus Lieferungen mit rund 1.700 Lieferanten im gleichen Zeitraum bei über 5,57 Mrd. PLN brutto. Die Beschäftigung direkt im Tagebau und im Kraftwerk sowie in Tochterunternehmen und bei Kooperationspartnern sichert etwa 60-80.000 Menschen, eingeschlossen Familien von Arbeitnehmern, die in Unternehmen beschäftigt sind, die dem Tagebau und Kraftwerk zuarbeiten, eine sichere Existenz. Eine Stilllegung des Tagebaus und Kraftwerks Turów, ohne dass eines auf Jahre ausgelegtes Übergangsprogramm vorliegt, würde den Zusammenbruch des lokalen Arbeitsmarktes, einen enormen Anstieg der Arbeitslosigkeit und die Insolvenz von Hunderten von Unternehmen nach sich ziehen.

Ein unbestreitbarer Vorteil des Kraftwerks Turów ist seine Lage im Dreiländereck in unmittelbarer Nachbarschaft zu der deutsch-polnischen 400-kV-Leitung zwischen dem Umspannwerk Mikułowa und dem Umspannwerk Hagenwerder, das am deutschen Netz angeschlossen ist. Das Kraftwerk Turów ist auf polnischer Seite die nächstgelegene große Quelle für diese Anschlussleitung, die bei Bedarf gespeist werden kann, falls sich die Notwendigkeit ergibt, dass polnischer Strom nach Deutschland exportiert werden muss. Das Kraftwerk Turów spielt daher eine wichtige und stabilisierende Rolle für die Funktion des Stromnetzes am Ort der grenzüberschreitenden Verbindung.

Offene Kommunikation

Um die Öffentlichkeit über die Funktion und den Betrieb des Stromerzeugungskomplexes bei Turoszów aufzuklären und entsprechende Informationen bereit zu stellen, werden regelmäßig Pressemitteilungen auf den Webseiten des Unternehmens PGE GiEK, des Tagebaus und des Kraftwerks veröffentlicht, die über den Fortschritt der Arbeiten im Zusammenhang mit der Erteilung der Bergbauberechtigung für Turów informieren.

Um die Botschaft zu verstärken und das Wissen zu vertiefen, hat das Unternehmen PGE GiEK Anfang Dezember 2020 die Website www.turow2044.pl online gestellt, die dem Tagebau und Kraftwerk Turów gewidmet ist und auf der ausschließlich Informationen über die Aktivitäten des Energiekomplexes bei Turoszów im Kontext der verlängerten Bergbauberechtigung zur Gewinnung von Braunkohle bereit gestellt werden. Der Start der Website ist eine Reaktion auf die Bedenken und Einwände der Gegner des Betriebs des Energieerzeugungskomplexes hinsichtlich der Notwendigkeit und Rechtmäßigkeit des Weiterbetriebs des Komplexes Turów.

Darüber hinaus gibt es auf der Website des Braunkohletagebaus Turów eine Registerkarte mit Fragen und Antworten zu der Bergbauberechtigung für den Tagebau, die auch ins Englische übersetzt wurden.

Komplex Turów – strategický pro zajištění energetické bezpečnosti Polska

Turoszowský energetický komplex odpovídá za 5 % tuzemské výroby elektrické energie a je podstatným článkem tuzemského elektroenergetického systému, který má vliv na zajištění energetické bezpečnosti Polska a stabilní dodávky elektrického proudu do milionů domácností.
Okamžité uzavření komplexu Turów by znamenalo ztráty ve výši 13,5 mld PLN. Výši těchto ztrát může ovlivnit mj. nutnost propustit několik tisíc zaměstnanců a povinnost vyplatit odstupné, jakož i plnit další povinnosti z tím spojené. Lze očekávat, že se stane nerentabilní jak stavba nového energetického bloku v Elektrárně Turów, tak i dosavadní ekologická modernizace stávajících bloků a bude nutné zrušit smlouvy o udržení výkonu, což bude mít další finanční následky.
Důl Turów je provozován na základě legálně udělené licence, kterou na šest let vydalo Ministerstvo pro klima dne 20. března 2020 v souladu s polskými zákony.
Těžba uhlí v Dole Turów se realizuje výhradně v důlní oblasti „Turoszów-Bogatynia“, která je uvedena v licenci z roku 1994. V praxi to znamená, že Důl Turów nezvětší svůj těžební prostor za hranici vyznačenou před 27 lety. Oblast skutečné těžební činnosti je více než polovinu menší než těžební oblast uvedená v licenci z roku 1994.
Důl Turów má platné environmentální rozhodnutí, které v lednu 2020 vydalo Regionální ředitelství ochrany životního prostředí. Toto rozhodnutí ukládá Dolu Turów povinnost minimalizovat negativní působení na životní prostředí. Tyto prostředky akceptovala Česká republika a Německo na širokém přeshraničním fóru, které bylo zakončeno podpisem protokolů a ujednání všech tří stran.
Likvidace činnosti komplexu Turów, aniž by bylo zajištěno rozložení transformačního programu na jednotlivá léta, by znamenala propad lokálního pracovního trhu, dramatický nárůst nezaměstnanosti a bankrot stovek firem tohoto komplexu.
Okamžité zastavení těžby by způsobilo rovněž závažné geotechnické nebezpečí a ohrožení životního prostředí, které by mohlo vést až k ekologické katastrofě.

Další oprávněné využívání licenčních práv

Rozhodnutí o prodloužení licence pro Důl Turów na šest let vydalo Ministerstvo pro klima dne 20. března 2020 v souladu s polským právním řádem, a proto neexistuje právní základ ke zpochybňování její platnosti a stálosti. Důl Turów požádal o prodloužení licence před více než šesti lety a vydání environmentálního rozhodnutí. Během tohoto procesu byla vedena široká přeshraniční jednání s Českou republikou a Německem v rámci vyhodnocování působení na životní prostředí.

Bylo uděleno několik tisíc vyčerpávajících odpovědí na otázky, které kladly jak orgány České republiky a Německa, tak obyvatelé z dotčené příhraniční oblasti Polska. Všechny tyto odpovědi rozptýlily pochybnosti, které byly v těchto otázkách obsaženy.

Je třeba zdůraznit, že přeshraniční vyhodnocení vlivu na životní prostředí v předmětné věci nebyla doposud v žádném řízení tak široce probírána. Z české strany se jej mimo jiné zúčastnili:

Ministerstvo životního prostředí České republiky,
Odbor oblastních geologů České geologické služby,
Oddělení pro ochranu vod Ministerstva životního prostředí České republiky,
Oddělení obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí České republiky,
Liberecký kraj,
Krajská sanitární stanice Libereckého kraje,
Český inspektorát ochrany životního prostředí regionálního inspektorátu Liberec,
obec Mníšek,
město Nové město pod Smrkem,
město Hejnice,
obec Heřmanice,
obec Kunratice,
obec Dolní Řasnice,
obec Uhelná,
obce Vítkov a Horní Vítkov,
společnost frýdlantského regionu a města Hrádek na Nisou,
město Jablonec nad Nisou,
obec Habartice,
obec Bulovka,
obec Višňová,
obec Černousy,
Greenpeace Česká republika,
sdružení CHRÁNÍME VODU,
Frýdlantská vodárenská společnost,

Češi a Němci podepsali protokoly o přeshraničních ujednáních

Během řízení ve věci environmentálního rozhodnutí Důl Turów intenzivně spolupracoval s českou a německou stranou při sestavování zprávy o vlivu na životní prostředí. V rámci dohody o obsahu environmentální zprávy se uskutečnily desítky setkání s českou a německou stranou, jakož i za účasti občanů příhraničních regionů. Se zohledněním platných právních předpisů nebyla část těchto schůzí povinná a konala se výhradně z dobré vůle PGE GiEK, která se transparentním způsobem tohoto řízení účastnila.

Zástupci PGE zorganizovali v České republice dvě schůze s obyvateli Uhelné a Chotyně. V Bogatyni se navíc konalo veřejně přístupné správní řízení za účasti více než 400 osob z Česka, Německa a Polska, jehož účelem byla výměna názorů k připravované zprávě o vlivu Dolu Turów, a dvoudenní setkání ve Vratislavi za účasti 40 českých zástupců v rámci přeshraničních konzultací. Analogické setkání expertů se konalo s německou stranou.

Přeshraniční ujednání byla potvrzena podpisy všech stran, včetně české a německé, protokolů o těchto ujednáních, v nichž se Důl Turów zavázal učinit konkrétní činnosti pro minimalizaci svého působení na příhraniční území. Na tomto základě vydal v lednu 2020 regionální ředitel pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi environmentální rozhodnutí pro podnikatelské aktivity Dolu Turów umožňující území těžebně využívat do roku 2044. Účelem tohoto rozhodnutí je plánované aktivity provádět tak, aby v co nejmenší možné míře ovlivňovaly stav životního prostředí. Při zohlednění obav české a německé strany, mj. úrovně vod, zahájil Důl Turów řadu prací na úpravách minimalizujících vliv provozovaného povrchového dolu v této oblasti. Na polské straně blízko obce Uhelná probíhají v současné době závěrečné práce na stavbě protifiltrační clony o délce 1 100 m a hloubce od 65 do 117 m. Tato investice za 17 mil. polských zlotých je prevenčním počinem, ke které se Důl Turów zavázal dobrovolně.

K ochraně vodních zdrojů na německé straně existuje podobná protifiltrační clona na Lužické Nise ze strany Sieniawky. Stavba clony začala v 60. letech a byla ukončena v roce 1987. Tehdy byla vybudována téměř 4kilometrová clona s hloubkou dosahující 40 m. Tato clona splnila svoji úlohu, měření její neprostupnosti bylo prováděno v rámci společné německo-polské monitorovací sítě a výsledky piezometrických měření ukázaly, že clona je nepropustná a plní svoji roli.

Vydané environmentální rozhodnutí je pro Polsko přínosné, protože další pokračování těžby znamená v praxi zvýšení energetické bezpečnosti, která je v současné situaci spojené s pandemií koronaviru tím důležitější. Dnes Polsko potřebuje stálé a bezporuchové dodávky elektrického proudu a turoszowský energetický komplex jako stabilní zdroj takové dodávky zajišťuje.

Posudek Evropské komise: námitky české strany jsou bezdůvodné

Koncem roku 2020 Evropská komise přezkoumala stížnost vlády České republiky proti rozhodnutí ve věci prodloužení licence na těžbu hnědého uhlí v povrchovém dole Turów do roku 2026.

V předloženém posudku se Evropská komise vůbec nevyjádřila ke shodě samotné 6leté licence s unijním právem. Evropská komise sice potvrdila skutečnost, že polské zákony zohledňují povinnost provést zhodnocení vlivu na životní prostředí, které je v nesouladu s právem Evropské unie, avšak uznala, že to nemá vliv na otázku dalšího využívání povrchového Dolu Turów.

Uzavření komplexu by způsobilo ztráty ve výši 13,5 mld PLN

Vezmeme-li v úvahu sociální, ekonomické aspekty, jakož i energetickou bezpečnost Polska, mohlo by uzavření Dolu Turów ze dne na den vyvolat katastrofální důsledky. Ztráty s tím spojené v oblasti technologické, podnikatelské, sociální a environmentální se odhadují na 13,5 mld polských zlotých a vyplývají mj. z nedostatku výroby elektrické energie, nutnosti vyřešit smlouvy o udržení výkonu, nákladů na realizované modernizace adaptujících elektroinstalace požadavkům BAT, nerentabilní investici do stavby moderního energetického bloku o výkonu 496 MW v Elektrárně Turów a nutnosti vyřešit smlouvy se zaměstnanci komplexu. Odstávka komplexu Turów by v důsledku znamenala nutnost okamžitého zajištění důlního díla. Takový proces musí být započat s mnohaletým předstihem, protože hrozí geotechnické, environmentální nebezpečí (drenáž), které v jiném případě může vést – z důvodů rozsahu celého záměru – k obrovské ekologické katastrofě. Náklady na samotnou rekultivaci se odhadují na šest miliard polských zlotých.

Elektrárna Turów je jediným dodavatelem paliva pro poblízkou elektrárnu. Technologické podmínky výroby energie z hnědého uhlí neumožňují zajistit palivo z jiného důlního díla, je proto nutné udržet nepřetržité, stálé dodávky uhlí do elektrárny. Zastavení dodávek by v praxi znamenalo okamžité uzavření Elektrárny Turów, která je podstatným článkem polského elektroenergetického systému a má klíčový vliv na zajištění energetické bezpečnosti Polska a stabilní dodávky elektrického proudu do milionů polských domácností. Důl a Elektrárna Turów odpovídají za cca 5 % tuzemské produkce energie a dodávají proud do cca 2,3 mil. domácností.Po ukončení stavby nového energetického bloku v Elektrárně Turów se počet odběratelů el. energie, pro něž ji tato jednotka vytváří, se zvýší o další 1 mil. domácností.

Strategický význam komplexu Turów

Turoszowský energetický komplex hraje důležitou roli v rozvoji celého regionu, protože má vliv na místní pracovní trh: zajišťuje příjmy z lokálních daní (vedle odvodů do státního rozpočtu), vyvíjí široké aktivity s cílem snížit negativní vlivy na životní prostředí a podporuje lokální společenství prostřednictvím činnosti CSR. Důl a Elektrárna Turów jsou největší zaměstnavatelé v regionu a jedni z největších v celém Dolnoslezském vojvodství. V obou podnicích a společnostech ze skupiny PGE, které pro ně poskytují služby, pracuje na 5 300 zaměstnanců. V letech 2018 -2020 spolupracoval Důl Turów asi s 1450 dodavateli a celkový hrubý obchodní obrat ve službách ve prospěch dolu v období od roku 2018 do III. čtvrtletí 2020 překročil 1,2 mld. polských zlotých. V tomtéž období spolupracovala Elektrárna Turów asi s 1700 dodavateli a celkový hrubý obrat z titulu služeb poskytovaných elektrárně v této době překročil částku 5,57 mld. polských zlotých. Zaměstnanost v Dole Turów a Elektrárně Turów, v závislých společnostech a spolupracujících subjektech zajišťuje stabilní příjem pro 60 – 80 tisíc pracovníků, včetně jejich rodinných příslušníků. Likvidace těžební činnosti v Dole Turów a provozu Elektrárny Turów bez zajištění transformačního programu, který by byl rozložen na jednotlivá léta, by znamenala propad lokálního pracovního trhu, obrovský nárůst nezaměstnanosti a bankrot stovek firem.

Nepochybnou předností, jakou má Elektrárna Turów, je její poloha: leží na trojmezí v bezprostřední blízkosti mezisystémového polsko-německého Mikułowa-Hagendewerder, který pracuje na napětí 400 kV. Elektrárna Turów je pro toto spojení nejblíže položený velký zdroj na polské straně, což umožňuje dodávat, je-li to nezbytné, polskou energii do Německa. Turoszowská elektrárna tedy plní důležitou, stabilizující roli v práci elektroenergetického systému v místě přeshraničního spojení.

Otevřená komunikace

K tomu, abychom veřejnost informovali o programu fungování komplexu Turów, publikujeme na webových stránkách PGE GiEK, na webu dolu a elektrárny tiskové zprávy o průběhu prací spojených s udělením licence pro Turów.

Pro zlepšení informovanosti zprovoznila PGE GiEK na začátku prosince 2020 webovou stránku určenou Dolu a Elektrárně Turów www.turow2044.pl, která obsahuje výhradně věci spojené s aktivitami turoszowského energetického komplexu v kontextu prodloužené licence na těžbu uhlí. Tato webová stránka reaguje na objevující se pochybnosti odpůrců provozování komplexu co do nutnosti a oprávněnosti dalšího využívání komplexu Turów.

Na webu dolu hnědého uhlí Turów najdete i záložku s otázkami a odpověďmi k tématu licence pro Důl Turów, která byla rovněž přeložena do angličtiny.

Kompleks Turów strategiczny dla zapewnienia bezpieczeństwa energetycznego Polski (translation: CZ, DE)

24.02.2021